Proč je tolik zla?
Myslím, že otázka po existenci Boha v kontrastu s nespravedlností, které jsme často svědky, se vynořuje v myšlení lidí velmi často. Sám jsem se v životě setkal s těmi, kteří si ji položili a také si na ni odpověděli: „Bůh být nemůže, anebo je krutý, případně apatický. Kdyby totiž byl, nemohl by dopustit všechno to násilí na nevinných lidech a také dětech.“
Vypadá to logicky a celou věc bychom mohli uzavřít a jít dál. Ale co když je to jinak? Je možné zjistit, co si o tom myslí Bůh, pokud tedy je? Proč jsou tady na Zemi dvě miliardy křesťanů, z nichž většina tvrdí, že Bůh nejen že existuje, ale je také laskavý? Jsou tak zmanipulovaní? Uvěřili lži? Převzali pouze to, co už tvrdili jejich rodiče? A co ti, kdo uvěřili až v dospělosti, vyrůstali v prostředí odmítajícím Boha a navíc jsou velmi vzdělaní a inteligentní?
Setkal jsem se také s názorem, že mnozí lidé potřebují nějakou tu berličku pro život. A tu našli právě ve víře. Víra není moc logická, je iracionální. Bůh se nedá dokázat, ale s vírou se lépe žije i umírá. Je toto pravda?
Pojďme to prozkoumat. Budeme si klást otázky, protože jak už říkal můj učitel: „Dobrá otázka je půl odpovědi.“ Jsem člověk, který se snaží uvažovat logicky a potřebuje pro víru dobré důvody. Nestačí mi pocit. Pokud patříte do stejné skupiny, snad vám Utopie pomůže.
Zkusme si představit rozhovor dvou lidí. Člověka, který v Boha nevěří, a člověka věřícího. Ten nevěřící tvrdí, že existenci Boha nelze dokázat. Věřící mu namítá, že ani to, že Bůh neexistuje, nelze prokázat. Kdo z nich má pravdu? Pravdu mají oba. Pokud Bůh neexistuje, pak na konci života čeká oba stejný úděl. Pokud ale Bůh existuje, jeden z toho vyjde jako vítěz. Logika mi říká, že je moudré tuto záležitost dobře prozkoumat. Nejde o nic menšího než o život.
Vraťme se k naší základní otázce. Můžeme věřit v Boha, když se kolem nás děje to, co se děje? Dokazuje nespravedlnost na této zemi neexistenci Boha?
Protože používám slovo Bůh, chci objasnit, co pod tím vlastně myslím a z čeho vycházím. Mé poznání pramení z Bible, z knihy, o které bude také brzy řeč. Budu se snažit zdůvodnit, proč ji beru vážně a na čem stavím. Bůh je v této knize představen jako ten, kdo nemá počátek v čase. Existuje stále. Vždy byl a vždy bude. Má neomezenou moc a nic před ním není skryté, a to ani naše myšlení. Bible nikde nehovoří o tom, jak Bůh vypadá. Naopak, jsme varováni před jeho zobrazováním. Náš rozum není schopen Boha pochopit a obsáhnout. Přesahuje všechno a všechny. To podstatné je, že nás má opravdu rád a dělá vše pro naši záchranu.
Jednou jsem četl zajímavé přirovnání. Jeden muž navštívil holiče. Když seděl u něho v křesle, hovořili o životě. Řeč se stočila také na existenci Boha a holič rezolutně prohlásil, že je ateista a že Bůh neexistuje. Kdyby totiž byl, musel by se zlem na této zemi něco udělat! Když byl muž ostříhán, opustil holičství, ale po chvíli se vrátil se slovy: „Holiči neexistují!“ Holič se na něho nechápavě podíval a pak řekl: „Co tím myslíte?“ Uslyšel zajímavou odpověď: „Když jsem odtud odešel, potkal jsem několik úplně zarostlých a neupravených lidí. To by mělo znamenat, že holiči neexistují!“ Holič se pousmál a řekl: „Holiči existují, pouze někteří lidé se o ně nezajímají!“
A možná, aniž si to uvědomil, odpověděl tím i sám sobě. Bůh existuje, pouze někteří lidé se o něj nezajímají.
Tak jako zarostlí lidé nedokazují neexistenci holičů, tak zlí a nemorální lidé nedokazují neexistenci Boha. Jedni i druzí pouze ignorují toho, kdo by jim mohl pomoci.
Chápu, že tento příběh není úplnou odpovědí na naše otázky. Věříme, že Bůh je všemohoucí, a tak může to, co nemůže holič. Kdyby Bůh chtěl, mohl by svou existenci dokázat.
Co by pro nás bylo nezvratným důkazem toho, že Bůh je? Ano, určitě by to mohl udělat, ale otázka je, co by to udělalo s námi? Byli bychom šťastní, kdyby to dopadlo jinak, než jsme chtěli? Nevěřící člověk by byl donucen k víře. Vlastně by to už nebyla ani víra, protože by to byl nezvratný fakt. Lidstvo by se nedělilo na věřící a nevěřící, ale na ty, kteří vědí, že Bůh je, a tak jej poslouchají, a na ty, kteří, i když vědí, že Bůh je, tak jej ignorují. Ztratili bychom svobodu. Svobodu nevěřit.
Bůh nechce nikoho nutit k následování z vypočítavosti, strachu či dalších špatných pohnutek. Dal nám svobodu a respektuje ji. Naše svoboda nám dokonce umožňuje i někoho zabít. To se děje dnes a denně. A my se ptáme, proč Bůh něco neudělá!
Bible ale říká, že Bůh nebude mlčet navždy. Udělá to, co udělat musí, ale v pravý čas. Uvědomuji si, že jsme ještě nehovořili o Bibli, jak vznikla, k čemu je dobrá a jestli se jí dá vůbec věřit. Ale i tak si z ní dovolím přečíst jednu krátkou větu:
„Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.“(Bible, kniha Kazatel, 12. kapitola, verš 14; /další citace z Bible označeny zkratkou, např. Kazatel 12,14/)
Toto napsal nejslavnější izraelský král, král Šalomoun. Bylo to jeho vyznání. Byl patrně nejbohatším člověkem své doby, který měl všechno, na co si vzpomněl. Část svého života žil, jakoby Boha neznal, a vyzkoušel snad všechno. Pak se ale vrátil a hodnotil svůj život. A poznání, ke kterému dospěl, zaznamenal právě do této knihy Kazatel.
Jinými slovy, přijde doba, kdy Bůh bude soudit svět. Lidé, kteří napáchali mnoho zla a nakonec spáchali sebevraždu, se tomuto soudu nevyhnou. Budou souzeni a odsouzeni. Ztratí všechno a navždy! Na druhé straně ti, kteří hledali dobro, budou zachráněni, i když již zemřeli. Čeká je nový život. Místo, kde už nikdo nebude umírat, ani trpět. Možná to zní jako pohádka, ale není.
To, že existuje nespravedlnost a zlo v tomto světě, nedokazuje Boží neexistenci, ale pouze to, že Bůh respektuje naši vůli a dává svobodu, ze které se všichni budeme zodpovídat. Kdo chce Boha poznat, pozná jej. Kdo nechce, najde dostatek argumentů, proč nevěřit. Máme svobodu, můžeme se rozhodnout, jak chceme. Ale logika mi říká, že je rozumné Boha hledat a ptát se. I kdyby se mělo někdy ukázat, že jsem se mýlil, nic jsem neztratil. V opačném případě jsem o vše přišel.
V další lekci se podíváme na neméně zajímavou otázku. Budeme se zabývat tím, jak vznikla Bible a jestli se jí dá věřit?
