Koho si představit pod slovem Bůh?
Lidé se ptají: Kdo je to Bůh? Odpovědět na tuto otázku není snadné. Proč? Protože slovo Bůh je popisem někoho, kdo nikdy nezačal existovat. Vždycky byl. Nemá totiž počátek. Nemá ani konec, to znamená, že vždy bude. Bůh má nekonečnou moc a je tím, kdo stvořil i naši Zemi. Jak to víme? Z Bible. Chápu, že někdo může namítnout: No jo, vy křesťané věříte v takového Boha, hinduisté zase v jiného. Jiný je Bůh mohamedánů a jiný byl Bůh Aztéků. Co si má člověk vybrat? Taková tvrzení mají svá opodstatnění. Jak se v tom všem má člověk vyznat? Co je pravda? Jaký je Bůh skutečně?
Musím se přiznat, že kdybych osobně nepoznal, že Bibli se dá zcela věřit, pak bych stejně v životě počítal s existencí Boha nebo mimozemšťanů, protože nevěřím, že život mohl vzniknout z neživého. Jaký ale ten Bůh či mimozemšťané jsou? Mají o nás zájem? Máme se jich bát? Co bude, až jednou zemřeme?
Jak bych mohl najít odpověď na tyto otázky? Měl bych dvě možnosti: Buď si vzít od každého něco a filtrem by bylo to, co se mi líbí, anebo druhá možnost, smířit se s tím, že odpověď nenajdu.
Protože náš kurz se týká Bible a křesťanství, pokusím se jednoduše vysvětlit, co na otázku „Kdo je Bůh?“, říká tato kniha, tedy pisatelé, kteří ji psali z jeho vnuknutí a prožili s ním osobní zkušenosti.
My lidé máme takovou vlastnost, že když o něčem hovoříme, tak si to snažíme představit. Ne jinak je tomu s Bohem. Problém je v tom, že jakákoli představa je falešná. Proč?
Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl.
(Jan 1,18)
Jeden z Ježíšových učedníků řekl, že jsme o Bohu pouze slyšeli, ale nikdy jej neviděli. To znamená, že víme jaký je, ale nevíme, jak vypadá. Bible nikde nepopisuje, jak bychom si Boha měli vizuálně představit.
Sám Bůh nás před tím dokonce varuje. Jakékoli ztvárnění Boha je jeho karikaturou a zesměšněním. Řekl toto: Hospodin řekl Mojžíšovi: „Toto řekneš synům Izraele: Viděli jste, že jsem s vámi mluvil z nebe. Neuděláte si mé zpodobení, neuděláte si bohy stříbrné ani zlaté.“ (2 Mojžíšova 20,22–23)
Proč Bůh nechce, aby ho někdo zpodobnil? Domnívám se, že je to proto, že není možné vyjádřit Boží vzhled. Nic na této zemi ani v nám známém vesmíru se mu nepodobá. Tomu, co uctíváme, se začínáme charakterově podobat. Mohu například uctívat nějakou lidskou ikonu, „hvězdu“. Oblékat se jako ona, poslouchat hudbu, kterou hraje, nebo to, co říká. Bude mě to měnit a formovat. Uctívání Boha člověka také mění. Pokud uctívá karikaturu, tak jej to mění k horšímu. Příkladem může být středověk a násilí na lidech ve jménu Boha. Když jej dobře poznává, pak jej to mění vždy k lepšímu. Správné poznání je velice důležité. Kdyby toto věřící lidé v minulosti prožili, nebyly by křížové výpravy a mnohá další zla ve jménu víry.
Není tedy vůbec důležité, jak vypadá, ale důležité je to, jaký je. A o tom, jaký je Bůh, pojednává celá Bible. Poznal jsem, že Bohu nejvíce záleží na tom, abychom skutečně poznali jeho charakter. Máme v sobě zvláštní touhu uctívat něco viditelného. Lidé v minulosti vzhlíželi k Měsíci, Slunci, hvězdám, ... Bible nás však před tím varuje, protože Bůh stojí nad tím vším. Když Pavel, kdysi nepřítel křesťanů, psal dopis věřícím do Říma, popisuje, jak lidé jednají. Neuctívají Stvořitele, ale stvoření.
Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství, zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů.
(Římanům 1,22-23)
Hovoříme-li o Bohu, popisujeme někoho, koho nedokážeme plně pochopit, ani pojmout. Líbí se mi vyjádření jednoho z Ježíšových učedníků, Jana. Byl to on, kdo napsal, že Boha nikdy nikdo neviděl. Napsal také toto: Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. (1. List Janův 4,8)
To byla Janova životní zkušenost. Takového Boha poznal, a takového jej znám i já.
Pojďme se podívat na naši základní otázku ještě z jiného úhlu. Bible totiž říká, že Ježíš Kristus sám byl Bohem, a mnozí křesťané věří, že i Duch svatý je Bůh. To tedy máme tři Bohy? Nikoli. Otec, Syn a Duch, jsou jeden Bůh. Proč tomu křesťané takto věří? Protože ze spisů Bible to vyplývá. Najdeme texty, které ukazují Otce jako Boha, Ježíše Krista jako Boha a Ducha svatého jako jejich nedílnou, samostatně myslící součást. Toto je patrné při studiu Bible v originálních jazycích, tedy v hebrejštině, aramejštině a řečtině.
Bible říká, že je jenom jeden Bůh. Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. (5. Mojžíšova 6,4)
Křesťané tedy nevěří ve tři Bohy, ale pouze v jednoho. Tento jediný Bůh se v dějinách projevil ve třech rovinách. Jako Otec, jako Syn a jako Boží Duch. Přijímáme to vírou. Naše logika na to nestačí. Hovoříme totiž o někom, kdo je mimo prostor i mimo čas.
Je to trošku podobné tomu, jako bychom chtěli nějakému kmeni, který se nikdy nesetkal s civilizací, vysvětlit funkci tabletu nebo jakéhokoliv jiného počítače. Neměli bychom slova, kterým by tito lidé rozuměli. Nevědí nic o polovodičích, integrovaných obvodech, dotykové obrazovce, bezdrátovém přenosu atd. Kdybychom jim řekli, že takové zařízení existuje a že se dokonce můžeme díky němu spojit s někým na druhé straně zeměkoule, neuměli by si to představit a nejspíš by tomu nevěřili. A i kdyby to viděli na vlastní oči, nechápali by. A to jsou lidé jako my. Pokud hovoříme o Bohu, je to ještě mnohem složitější.
Setkávám se často s otázkou: „Kde se vzal Bůh?“ Jak jsme si již řekli, Bůh tady byl vždycky. Máme problém tuto informaci zpracovat, protože jsme zvyklí na to, že vše má svůj počátek a také konec. Všechno začíná a končí, ale o Bohu to neplatí. Kdyby něco (nebo někdo) bylo příčinou vzniku Boha, pak by to něco (nebo někdo), bylo větší než sám Bůh. Jinými slovy, to, co by způsobilo jeho počátek, by bylo Bohem. Když nad těmito věcmi přemýšlíme, vždy se dostaneme do bodu, kdy nevíme jak dál. I člověk, který popírá Boží existenci, si může klást otázky typu: Kde končí vesmír? A co je za tím koncem? Kde se vzala hmota? Byla doba, kdy neexistovalo nikde nic? V celém vesmíru jen prázdnota? A pokud ano, kde se to, co dnes vidíme, vzalo? A pokud tady vždy něco bylo, kde se to vzalo? Odkud pochází život? A kde se vzalo to, co způsobilo vznik života?
Ať věříme nebo ne, s naší logikou nevystačíme. Bůh se nám dal poznat a seznámil nás s tím, že on je počátek všeho. Nic není větší než on. To on všechno udržuje v chodu. Kdyby přestal existovat Bůh, vše by zaniklo. To se však podle Bible naštěstí nikdy nestane.
Možná teď lépe chápeme, proč Bůh nechce, abychom jej jakkoliv znázorňovali. On není dědeček sedící na obláčku. V Bibli je často nazýván Hospodinem. Stovky textů hovoří o tom, jaký je. Uvedu jich alespoň několik:
Hospodin je spravedlivý, miluje vše, co je spravedlivé; jeho tvář pohlíží na přímého.
(Žalm 11,7)
Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu.
(Žalm 25,8)
Hospodin, Nejvyšší, vzbuzuje bázeň, on je Král velký nad celou zemí.
(Žalmů 47,3)
...neboť veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, budí bázeň, je nad všechny bohy.
(Žalm 96,4)
Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.
(Žalm 96,5)
Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný...
(Kniha Žalmů 103. Kapitola, verš 8)